Tento rok jsme přemýšleli už dlouho dopředu, kam bychom vyrazili i s dětmi na dovolenou. Když mám být upřímná, já jsem 100% letní typ a dovolená u moře je snad nejsvětlejší okamžik mého roku. Tentokrát jsme ale museli být rozumní a vybrat něco, kam se v pohodě dostaneme s malým mimčem a nebude chudák trpět.
Jako nejlepší možnost mi přišel rezort koupališť ve Štúrově na Slovensku. Je to dost na jihu, takže je tam teplo, povětšinu času krásně, ale zase tam nejsou 40`C horka. Jeden týden byl jasný. Ale co další? Nechtěla jsem, aby se zas trápil můj manžel, který je akčnější a ležení na sluníčku moc nemusí. Tak nám to nakonec rozsekla moje mamka, která strávila dovču s námi a jeli jsme první týden na Liptov.
Mohu Vám říci, že tuto lokalitu doporučuji všemi 20 prsty co mám! Neuvěřitelný, co vše se tam dá dělat. Ani 2 týdny by nám nestačily! Jestli hledáte dovolenou s dětmi, neváhejte ani chvíli. Zamilovali jsme si to tam všichni!
Ubytovaní jsme byli ve velmi příjemném penzionu, který vlastní rodina s dětmi, takže Laura tam měla báječně vybavený dětský koutek. Taky bazén nebyl k zahození 🙂
Paní nám hned první den dala do ruky mapu, zakroužkovala všechny atrakce a v průběhu týdne nám radila, kde co a jak jde dělat. Servis na 1! Takže jestli hledáte něco podobného, doporučuji Villu Floru.
Takže zpátky k tomu, co tam jde dělat 🙂 Jelikož to bude asi dost dlouhý článek, rozepisovat se budu nad jednotlivé fotky, ať se mi v tom pak neztratíte 🙂
Hned u penzionu je skvěle vypadající restaurace (nebo spíš bufet?), kde prodávali grilované ryby. Kdo ryby miluje jako já, 100% doporučuji, byly výborné! Dokonce si tady můžete rybu i sami chytit – jestli tedy máte dostatek času, dostanete prut a hurá k jezírku.
Venku u posezení je i trampolína a dětské hřiště.
Asi 5 kiláků odsud je kemp na Liptovské Maře. Byla jsem překvapena, kolik Čechů sem jezdí s dětmi na dovolenou! Přímo u nádrže máte hromadu možností, co dělat. Buď pojedete na vyhlídkovou plavbu lodí, která Vás vezme kolem celé vodní plochy- uvidíte i zatopený kostelík, který vyčnívá (Liptovská Mara totiž vznikla uměle jako optaření proti povodním, bylo zatopeno 7 vesnic!).
Dále je možnost aquazorbingu, paddleboardů, wakesurfingu, flyboardů, kneeboard, půjčení skůtrů, vodních kol, motorového člunu, atd… Je toho fakt mnoho a mnoho 🙂
V pondělí bylo hodně pod mrakem, tak jsme se rozhodli, že zajdeme do kontaktní ZOO. Většinu zvířat měli z Čech od chovatelů (jako kdo si doma chová lva nebo medvěda??). Na kase se dalo koupit i krmení, tak byl kontakt se zvířátky ještě těsnější 🙂 Laura si to neskutečně užila a já vlastně také. Nejlepší byly veverky! To nás posadili ve výběhu na lavici, kde jsme se nemohli moc hýbat a veverky nám nadšeně běhaly po zádech a nohou 😀 Podobné to bylo i ve voliéře s papoušky, ze které tedy nemám ani fotku, protože mi ptáci seděli na rukou, a pak mi vesele trhali vlasy 😀
Další den se naštěstí vyčasilo, vykouklo sluníčko, tak jsme jeli nadšeně do Tatralandie. V Tatrách jsem byla několikrát, ale tento aquapark jsme vždy vynechali, tak jsem docela ráda, že jsme jej nakonec navštívili. I když se staršími dětmi je to jistě větší zábava. 80% času jsme strávili buď v dětském bazénu s Laurou nebo na lehátku s Filipem. Ale! Aspoň párkrát nám mamka umožnila chvilku s manželem pro sebe a my zkusili většinu atrakcí. Vše bylo super až na Boomerang (na fotce), do kterého jsem se teda hecla a litovala pak ještě druhý den :-/ Pustí Vás kolmo dolů rychlostí 38km/h a pokud nejste připraveni (nebo jste jako já, ale stejně Vás to překvapí), trhne Vám síla hlavou dozadu… Ble. Jinak jsme všichni podcenili počasí a skončili spálení jak raci :-/
Další den jsme vyrazili do Babylandu. Je to největší dětské hřiště na Liptově. Venku jsou prolézačky, skákací hrady, trampolíny, různá auta, zvířata, koně, aquazorbing v jezírku a konají se dětské hry- třeba hledání pokladu. V případě horšího počasí je k dispozici vnitřní herna, která je skvěle vybavena! Mají tam dokonce i dětskou postýlku! Laura se tam skvěle vyřádila a velké plus maji za to, že je místnost spojena s částí pro rodiče, kde je kavárna a dělají úúúúžasné dezerty.
Jinak tedy mínus vidím v tom, že za vstup platí i rodiče (????).
Každý den jsme se snažili vrátit kolem oběda na penzion, aby si děti pospaly. Tentokrát jsme se po něm vydali na pravou slovenskou salaš a menší procházku do kopce 😀 My s mamkou a kočárkem jsme se šly skutečně projít, manžel si dal s Laurou v nosítku a se sestřenkou výstup až na vrchol a dolů to sjeli na koloběžkách. Už se těším až sem zas vyrazíme a vyšlápneme si to všichni! Neuvěřitelný nápad! Laura byla nadšená a já pak taky, protože jsme se zašli najíst těch nej nej nejlepších bryndzových halušek.
Ve čtvrtek jsme se rozhodli, že bychom se chtěli projet vyhlídkovou lodí po Maře. Pán z penzionu nám poradil, kde půjčují motorové čluny, a tak jsme se projeli sami. Bylo to super, popravdě jsem se trochu bála co na to Laura, a jak budeme někde uprostřed hluboké vody bojovat, že chce vystoupit, ale naštěstí úplně v pohodě 🙂 Krásná vyjížďka.
Po ní jsme se šli najíst do nové restaurace. Celé středisko otevřeli teprve nedávno a celkem to tam začínalo rozkvétat. Na vodě postavili molo s venkovním fitness a možností kotvení lodí, pak tady byla vnitřní posilovna a hodně nových vil a srubů. Všichni jsme se shodli, že to bude určitě časem místo pro náročnější klientelu.
No a poslední den jsme byli ráno s manželem zkusit paddleboardy. Docela jsem na sebe byla zvědavá, ale po chvilce jsem získala stabilitu a přišla na to, jak ovládat “řízení”. Užili jsme si to snad nejvíc ze všeho 🙂 Možná i proto, že jsme byli po 4 měsících dvě hoďky bez dětí 😀 Děkuji mami!!!
Odpoledne jsme vyjeli do Ovečkolandu, a pak se stavili i na bobové dráze. Ovečkoland byl pro mě zážitek na druhou. Je to hra. Dali nám do výběhu 5 oveček (dvě nám utekly přes plot), my se je snažili nahnat přes překážky a za každou zdolanou byly body. Museli jsme jich za 10 minut nasbírat co nejvíc a nakonec jsme dostali krásné bačovské průkazy 😀 Dají se tady pořádat i duely, takže pokud je Vás více, můžete si zasoutěžit proti sobě.
Bobová dráha byl zážitek spíš pro Lauru. Manžel říkal, že měl místy strach to rozjet, aby se neutrhli 😀
V sobotu jsme odjížděli směr Štúrovo. Zastavili jsme se cestou ještě ve Vlkolínci, což je vesnice zapsaná v UNESCO.
Štúrovo rozepisovat nebudu, protože první polovinu jsme jenom leželi u vody a nic nedělali 😀 Z toho nemám skoro ani žádnou fotku… Ve středu se zkazilo počasí, celý den propršelo a byla zima, tak jsme si ve čtvrtek udělali výlet do Budapešti. A úplně mě uchvátila! A ne jenom mě, všichni jsme byli nadšeni a už se moc těším, až se sem zajedeme podívat třeba na prodloužený víkend a celou si ji projdu v klidu a podrobněji. Doporučuji najít a zajít do restaurace Strudel. Dělají tam domácí ručně tahané štrúdle, mají na výběr asi 20 různých příchutí a uvnitř můžete tradiční výrobu i vidět 🙂
Dále jsme se byli podívat do Tropicaria- tam zajděte s dětmi určitě! Mají výběh pro krokodýla, kde se imituje počasí v pralese. Takže jdete po mostě a najednou kolem Vás hřmí, prší a stmívá se. Kouknete dolů a tam obrovský krokodýl 😀
Pak je tady největší akvárium se žraloky, 16 cm sklo na něj bylo vyrobeno až v Japonsku, mělo by být nerozbitné a je z něj udělaný tunel. Takže jdete tunelem a kolem plavou ryby, rejnoci a žraloci. Neuvěřitelná podívaná! Jo a fotky nemám, byla tam fakt tma 🙂 Na konci Tropicaria je velká nádrž s rejnoky, které si můžete hladit 🙂
V pátek jsme si udělali procházku do Ostrihomu, což je město podél Dunaje, které pojí se Štúrovem most. To je taky celkem funky- projdeš pěšky most a jsi v jiném státě 😀 Tam jsme si dali tedy výšlap do kopce k bazilice a pak ještě dalších 400 schodů do kupole. S tím mám celkem zkušenost z Vatikánu, nevím co furt lezu na ty výhledy, když se bojím výšek 😀 A zrovna tady byla zábrana tak po pás a měla jsem hodně nahnáno- na fotkách to není vidět, ale lepila jsem se ke zdi a když jsem viděla Lauru v tom nosítku Emčovi na zádech, bylo mi úplně špatně. Nejhorší bylo, že nahoru vedlo moc malé schodiště, takže “doprava” fungovala kyvadlově a drželi nás na kupoli ještě 15 minut, než jsme mohli sejít :-/
Nikdy víc… Ale výhled byl krásný, jak na Maďarsko, tak na Slovensko 🙂
Dva týdny dovolené jsme zakončili velmi netradičně a to celorodinnou nemocí. Já s Filipem zatím odoláváme, ale skolilo to Lauru, mamku i Emču. Už v Budapešti jí bylo špatně, tak proto je na většině fotek v nosítku (které jsem mimochodem koupila pro Flipa a ejhle, jak se hodilo 🙂 ).
A tady se můžete podívat na sestřih videa z naší dovolené 🙂
* jo a ještě jedna příhoda. hned první večer jsme zašli do rytířské restaurace, měli venku různé dekorace, menu bylo napsáno celkem legračně a servírky byly v dobových kostýmech. Co už nebylo legrační byl servis. Objednali jsme si pití, které nám přinesli hned, ale na 3 pizzy jsme čekali asi 3/4 hodiny! V průběhu toho odešli 3 další rodiny pryč. Nakonec jsme se dočkali, ale pizza to rozhodně nebyla. Jak kdyby vzali polotovar, hodily tam sýr a na chvilku dali rozehřát do mikrovlnky! No hnus největší! To bylo snad prvně v životě, kdy jsem vrátila jídlo. Druhá pizza nebyla o nic lepší a servírka prý- ale ta je upečená 😀 No děs běs- už nikdy. Co jsem si pak v týdnu všimla, snažili se nahnat klientelu na ulici, protože měli prázdno…
Žádné komentáře