Když jsem přemýšlela, jak bych letos chtěla oslavit ten svůj milník, vůbec mě nenapadlo jít do baru s kamarádkami. Mé 20 leté já by si asi ťukalo na čelo, ale já chtěla být obklopena rodinou, lidmi, které mám ráda a v poklidu si dát dobré jídlo, posedět, zasmát se a povídat si.
A přesně tohle se mi splnilo. Celé odpoledne jsme strávili v restauraci, kde jsme měli pro sebe celou prosklennou část zimní zahrady, kde nás nikdo nerušil. Laura si mohla hrát a Filípek první hodinku spal, tak jsem ho mohla nechat venku v kočárku a pořád na něj vidět 🙂
U nás je to hodně vtipné. Já mám narozeniny 7., moje švagrová 19. a můj manžel 20. Takže každoročně už si gratulujeme vzájemně křížem krážem a hrozně se u toho vždy bavíme.
Letos to bylo podobně, ale ještě víc znásobeno radostí z dětí a i těch, které do rodiny přibudou (my už ne! 😀 ).
Vše vyšlo podle plánu, jedině dort mi dělal strarosti. Všude, kde jsem objednávala, měli plno. Nechtěla jsem klasiku, nesnáším totiž fondánem potažené dorty :-/ NAŠTĚSTÍ jsem narazila na skvělé holky z VELVET bakery, které byly neskutečně milé a okamžitě přispěchaly na pomoc. Dort byl přesně podle představ a HLAVNĚ neskutečně dobrý! Cenově sice trochu výš, ale za kvalitu se platí- krom toho, 30 mám jenom jednou 🙂 Holky prostě umí, takže kdo chcete skutečně chutný dort, který je i dizajnovým kouskem, víte kam se obrátit!
No a mně se splnil sen. Jak už jsem naznačila v článku o předsevzetích TADY, letos si začínám plnit své sny. Chci více cestovat, v srpnu jedu s mamkou do Říma a na konci září pojedu do města, které nikdy nespí- do New Yorku!!!! Poletím se podívat za velkou louži! Já! Skutečně vážně se to děje! (Snad d té doby Trump zas něco nevymyslí 😀 ).
Nicméně je to pro mě OBROVSKÁ věc. Jak víte, chtěla jsem jet do Ameriky (píši o tom ZDE). Toužila jsem alespoň na chvíli zažít atmosféru známou z filmů. Vidět jejich architekturu, pocítit ruch a vůni tak obrovské metropole, ochutnat jejich donuty a sendviče, projít si Central park a NAKUPOVAT.
Takže teď mi už jenom chybí si došetřit pár (dost:-D ) peněz a mohu letět. Jo a sama tam nepojedu. Jelikož manžela to tam moc neláká, jedu jako tradičně s mojí Romčou, která je na cestování nejvíc nejlepší parťák (a už tam jednou byla!).
Tak pomalu přemýšlím i o tom, že bych pak zkusila vlogování…. No, uvidíme 🙂
Žádné komentáře